První zmínka o kostele v Belce je podle Klaiće již z roku 1242. v dokumentu bána Dimitrije, kde „hominess cruciferorum de sancto Georgio“ odkazuje na tuto kapli. Při sčítání farností v roce 1334. V roce 2001 je tato kaple zmiňována jako farní kostel (ecclesia sancti Georgi de Belch). Noršić dochází k závěru, že farnost Belečka patří k nejstarším v chorvatském Záhoří a v této oblasti kostel sv. Petra. Kostel svatého Jiří je nejstarší gotickou stavbou se stopami románského slohu na věži. Pan Szabo poznamenává, že tato kaple je jednou z nejzáhadnějších staveb v celém chorvatském Záhoří, zatímco D. Miletić ji uvádí jako nepostradatelný příklad vývoje středověké sakrální architektury v kontinentálním Chorvatsku.
První zmínka o kapli/kostele je z roku 1639. Z kanonických vizitací, kdy kostel měl ve zvonici dva zvony, pak čtyři oltáře, novou kazatelnu a chór. Kolem kaple byl hřbitov uzavřený dřevěným plotem, uvnitř kterého byla kaple sv. Petra. Michaela, kterému byl již rok 1768. vyplenil. Ze záznamů z navštívení lze konstatovat, že tato kaple stále více ztrácela na významu, zvláště když to bylo v roce 1780. Kostel byl prohlášen sv. Marija Snježna, a ještě více po zemětřesení, ve kterém byla zabita v roce 1880.
Kaple sv. Kostel sv. Jiří je tvarován následujícími hlavními hmotami: polygonálně uzavřenou svatyní, širší a vyšší lodí a jednopatrovou věžní zvonicí. Interiér je na severní straně připojen ke svatyni sakristie. Kaple má dva vchody: věž na západní straně a vchod na jižní straně, který je zaklenut malou verandou na dvou pilířích. Dnes je aktivní pouze tento jižní vchod, který byl proražen v 15. století, s bohatě profilovanou lunetou, na které je namalován obraz Panny Marie, přes který je přidán portikus ze 17. století. Na severní straně svatyně je vstup do sakristie (barokně přistavěný), vedle kterého je gotická tesaná kamenná úschova.
Nástěnné malby byly namalovány ve třech různých obdobích: ve svatyni nad okny byly těžce poškozeny gotické fresky (15. století) zobrazující Boha, Krista, Ducha svatého a patronku Theotokos. Kristus a svatý Petr jsou ubytováni na lodi. Jana Křtitele z první poloviny 14. století, zatímco v polích klenby v lodi jsou malby nižší kvality ze 17. století. Ve svatyni se nachází gotická jídelna z poloviny 14. století, ve které byl kdysi umístěn barokní oltář sv. Petra. Jiří. Dnes je tento oltář přemístěn podél severní stěny lodi a představuje svatyni s gotickými freskami. Na severní stěně lze zaznamenat dva zděné půlkruhové průchody, které kdysi spojovaly loď s prostorem sv. Kateřina, postavená v baroku, která dnes již neexistuje. Nejstarší částí kaple je románská zvonice, která je v literatuře často uváděna jako pozůstatek bývalé obranné pevnosti.
Navzdory častým názorům na zvonici jako na obrannou pevnost, samotný vchod svými rozměry vylučuje možnost, že věž sv. George měl obrannou funkci. Bylo stanoveno následující pořadí stavby – nejprve bylo vybudováno přízemí zvonice, poté byla postavena loď pokrytá tabulátem a polygonální svatyně zaklenutá gotickou křížovou klenbou a nakonec byla zvonice modernizována.
Konec 15. Sv. Loď lodi je zaklenuta klenbou ze sítě podepřenou konzolami rustikálního zpracování v podobě lidských hlav. V podlaze kaple je celkem sedm hrobů: jeden ve svatyni (kde byli pohřbeni faráři), čtyři v lodi a dva ve zvonici. Během opravy podlahy v roce 1980 byly nalezeny všechny hrobky vyprázdněné. D. Miletić předkládá teorii, že věž byla původně kostnicí nebo karnerem majitele pozemků v Beniku, což je podpořeno skutečností, že během prací v roce 1989. V podlaze svatyně podél severní zdi byl nalezen poškozený kamenný sarkofág z období před tatarskou invazí. Také takový původní účel by mohl být spojen s kamenným románským fragmentem reliéfu nalezeným při pracích v sv. Marie Sněžná.
Další příklady středověkých hrobek nebo řezbářů nejsou v kontinentálním Chorvatsku známy. Kromě tohoto pozoruhodného objevu sv. Kostel svatého Jiří je jedinečný, protože v kontinentálním Chorvatsku je jediný s románskou fasádou postavenou pravidelnými kameníky a v interiéru je řada slepých oblouků, které se nenacházejí v žádném jiném prostoru kostela. Kromě toho, že je na konci středověku jako jediný s klenutým celým interiérem, má také zachovalou gotickou jídelnu. Kromě těchto zvláštností, citujících bohatství architektonických plastik s figurálními, vegetativními a geometrickými motivy, je zmiňována i kaple sv. Petra. Kostel svatého Jiří v Belacu je nejvýznamnějším příkladem středověkého venkovského farního kostela v Chorvatsku.
OLTÁŘ sv. JURJA
Oltář sv. Petra Kostel svatého Jiří je jediným dochovaným oltářem z bývalých čtyř barokních oltářů, které se nacházely v kapli. Kdysi byl oltář umístěn na gotické jídelně ve svatyni a nyní se nachází podél severní stěny lodi. Oltář je datován do posledního desetiletí 17. Sv. Podle vizitek měl kdysi uprostřed sochu sv. Petra. Jiří mezi evangelisty Jana a Marka, kteří stojí na konzolích. Na vrcholu bylo podkroví. V průběhu let se oltář dost změnil: místo sochy sv. Petra se dost změnil oltář. Obraz svatého Jiří byl vložen na plátno sv. Jiří. Jiří, malíř Jana Křtitele hraničáře.
Z celého oltáře zůstala zachována pouze architektura spodní části retáblu, takže střední část zabírá svatostánek s andělskými nosiči pochodní. Podél vnějších okrajů retabla byla připevněna ozdobná křídla s akantovými listy a květy, z nichž se dnes na oltáři zachovalo pouze pravé křídlo.
Podle návštěvy z roku 1708. na atice je socha Spasitele mezi svatými Ignácem a Xaverem, zatímco podle popisu D. Baričeviće z roku 1972. na atice byl uprostřed novější obraz Panny Marie mezi svatými Štěpánem a Františkem Xaverskými. Dnes zde není podkroví a na faře jsou uloženy sochy světců zmíněných v posledním popisu, stejně jako sochy apoštolů Petra a Pavla, které zřejmě pocházejí z jednoho ze zničených oltářů (s největší pravděpodobností z oltáře sv. Petra). Barbora).
Pastor: Rev. Pan Milan Pušec, řídí z farnosti Konjšćina
Adresa: Belec 52, 49254 Belec
Telefon: 049 460 040
E-mailová adresa: zupa.belec@zg-nadbiskupija.hr
Internetová adresa: https://www.facebook.com/ %C5%BDupa-Belec-900292200059275