Je to jeden z nejstarších kostelů arcidiecéze Záhřeb, ale přesné datum výstavby není známo. Je zmíněn ve statutu Jana arcijáhna z Gorice z roku 1334. Rok: Item ecclesia sancti Martini de sub Ozturch. Později je zmiňován v roce 1501. Georgius plebanus sul Oztercz. Patronát nad touto kaplí drželi v té době páni z Oštracu.
Býval to zlatnický farní kostel. Farář farnosti Zlatar tak žil v roce 1699. V roce 2001 na faře, která existovala na pozemku nacházejícím se východně od dnešního hřbitova. V té době byla ve Zlataru pouze kaple, kde kněží z Martinšćiny někdy sloužili mši svatou. Tato kaple stála na místě dnešního farního kostela na náměstí ve Zlataru. Ale v roce 1699. V roce 2001 bylo sídlo farnosti Štrčka přemístěno do Zlataru. Farní kostel sv. Martina se stala kaplí a ta ve Zlataru farním kostelem. Nyní kněží ze Zlatara občas přicházeli slavit mši svatou ke sv. Petrovi. Jiřička.
až do roku 1789. V roce 1999 patřily obce Martinšćina a Repno do farnosti Zlatar a vesnice Ladislavec a Martinci do farnosti Lobor. V tomto roce získal zlatnický farář vesnice Ladislavec a Martinci a farář z Loboru Martinšćinu a Repno. V té době vlastně neexistovala farnost zlatar, ale říkalo se jí farnost sv. Petra. Martina pod Ostracem, tj. Farnost ořezávátka.
Kostel byl postaven v gotickém slohu. Skládá se z lodi a užší a nižší čtvercové svatyně, sakristie a věže před průčelím. Sakristie existovala již v roce 1676. věk. Josip Kotarski zmínil dva kalichy z roku 1612. a 1676. Stříbrná pozlacená monstrance a dva zvony, větší z roku 1448 a menší z roku 1761. věk. až do roku 1867. V roce 2001 byl hřbitov kolem kostela obehnán zdí. Den 2 červenec 1867. byl otevřen současný hřbitov, kterému tehdy 22letý loborský kaplan, pozdější arcijáhen a farář v Orehovici Tomo Čapek, požehnal za přítomnosti loborského faráře Jana Borovečkiho a jeho kaplana Mijo Kelečiće. Obyvatelé vesnic Martinšćina a Repno jsou pohřbeni na tomto hřbitově.
Kdysi dávno byla na nedalekém kopci kaple sv. Petra. Duch, po kterém dnes není ani stopy. již v roce 1639. V kostele byly tři oltáře. Hlavní oltář sv. Petra. Martina měla zděný oltářní stůl a dřevěnou přístavbu ve dvou patrech. Poté to byl rok 1781. V roce 2001 byl postaven barokní hlavní oltář se sochou sv. Petra. Martin, s andělem na každé straně. Dnes tam najdeme sochu Martina na koni a žebráka. Levý boční oltář je zasvěcen sv. Petrovi. Ambrosie, a to bývalo umístěno na hlavním oltáři. Kdysi byl levý boční oltář zasvěcen sv. Petrovi. Byl tam v roce 1666. věk. Píše se rok 1676. Je zde oltář sv. Petra. Floriána a 1708. Sv. Jiří. Později zde byl i jednoduchý barokní oltář sv. Petra. Magda.
Pravý boční oltář je zasvěcen Matce Boží Bolestné, která drží dítě pravou rukou a jablko v levé. Pochází z doby kolem roku 1480. Obsahuje také šlechtický erb, který potvrzuje, že byl vyroben farářem Oštrčki Ivanem Gundakem. Má také nápis R.D.I. g. D.H., tj. Ioannes Gundak de H.
V kapli sv. Byl také nalezen románský kříž, dnes nejstarší exponát pokladnice záhřebské katedrály, o kterém se předpokládá, že pochází z 9. století. staletí.
Pastor: Rev. Tomica Božiček
Adresa: Martinščina
Tel: 049 430 040
Tel: 049 430 040
E-mailová adresa: zupa.lobor@zg-nadbiskupija.hr
Internetová adresa: www.zupa-lobor.hr
